↓ Přeskočit na sekce
↓ Přeskočit na menu

úvod » Osobnosti » Josef Mengele

Josef Mengele

Josef Mengele - Obsah

16. března 1911 přišel na svět Josef Mengele, syn úspěšného inženýra Karla Mengeleho, který vybudoval továrnu na zemědělské stroje ve městě Günzburg an der Donau. Nejstarší syn Josef byl určen za otcova nástupce ve vedení firmy. Josef se ale chtěl prosadit sám svojí vlastní pílí. Měl obrovskou ctižádost a vždy si přál, aby jeho jméno bylo zaneseno v naučném slovníku. Jako průměrný student složil v roce 1930 maturitu. Poté se vrhl na studium medicíny se zaměřením na antropologii a genetiku. Jeho otec byl přesvědčený nacionalista a mladý Josef šel v jeho šlépějích. V roce 1927 vstoupil do Velkoněmeckého svazu mládeže a roku 1931 do Jungstahlhelmu, mládežnické organizace Stahlhelmu. Josef se také velmi zajímal o rychlá auta a mladé slečny.

Jeho otec v roce 1932 uvítal ve městě Adolfa Hitlera jako vůdce pravicově orientované strany NSDAP. Po začlenění Stahlhelmu do SA se stal Josef Mengele automaticky členem SA, odkud ale v roce 1934 odešel kvůli ledvinové chorobě. Hlavně ale nechtěl mít nic společného s pouličními rváči z SA. V roce 1935 Mengele promoval v oboru antropologie, který byl velmi v módě v době nacistického režimu. Jeho práce, rasově morfologický výzkum přední části spodní čelisti čtyř rasových skupin, uhodila na správnou strunu. Jeho práce byla vyhodnocena jako výborná. Poté nastoupil k lékařské praxi v Lipsku. On však snil o kariéře vědce, badatele.

Na doporučení dostal místo asistenta výzkumu na Říšském institutu pro dědičnou biologii a rasovou hygienu univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Vedoucím ústavu byl Otmar von Verschuer. U tohoto profesora uzavřel Mengele svůj druhý studijní obor, lékařství. Mimo jiné pracoval také Mengele u soudů, kde byl považován za experta na případy týkající se "hanobení rasy". On rozhodoval, kdo je Žid nebo není. Mezitím také Josef Mengele vstoupil do řad SS a 1. ledna 1939 se oženil s Irene Schoenbeinovou. Josef dychtil po válce a v roce 1942 byl poslán na východní frontu jako lékař u 5. divize Waffen SS Wiking. Na frontě dostal několik vyznamenání a v létě roku 1942 byl raněn a převelen z fronty do Hlavního úřadu rasového a osidlovacího. 30. května se Mengele hlásil v koncentračním táboře Osvětim, kam byl přemístěn na doporučení profesora Verschuera. Hlavním Mengeleho úkolem byla selekce nově příchozích vězňů, vesměs Židů. Na jednu strany posílal zdravé a silné lidi, kteří měli pracovat v zbrojních továrnách v nelidských podmínkách a na druhou stranu posílal starce a matky s dětmi. Pokud mezi přivezenými lidmi uviděl dvojčata nebo nějakým způsobem divné bytosti vzal je k sobě, aby na nich mohl provádět svoje výzkumy v oblasti antropologie a genetiky. Výsledky svých výzkumů nebo vzorky posílal profesoru Verschuerovi.

Při třídění Židů působil jako velmi vzdělaný a příjemný muž, který si pískal oblíbené melodie. Ve své laboratoři ale prováděl ohavné pokusy s dětmi, hlavně dvojčaty. Do očí jim injekcí vstříkl barvivo, které mělo obarvit oči do modra. Dětem se snažil změnit i barvu vlasů. Profesoru Verschuerovi posílal i kusy těl, například ruce, nohy, atd. V Osvětimi si našel také několik spolupracovníků z řad Židů, kteří měli být posláni do plynových komor. Objektům svých pokusů říkával "moje morčátka" a v žádném případě si nepřipouštěl, že jsou to také lidé. Nebyl to sadista ale cynik, který se nestará o své laboratorní "krysy". 1. září 1944 pořádal Mengele v táboře vědeckou konferenci. 17.ledna 1945 opustil Josef Mengele Osvětim kvůli blížící se Rudé armádě. Sebral i veškeré dokumenty o svém bádání.

Při útěku před Rudou armádou se převlékl do uniformy Wehrmachtu, a tak mohl bez problémů projít spojeneckými tábory. Jako příslušník SS měl mít v podpaždí vytetovanou krevní skupinu, ale on si nenechal udělat z estetických důvodů. V dubnu 1945 se jméno Mengele dostalo na americkou listinu válečných zločinců. Podařilo se mu však dostat nové jméno, Fritz Hollmann, a tak se dostal na jeden německý statek, kde pracoval jako pacholek. Roku 1949 se mu podařilo přejít hranice se Švýcarskem a odtud se dostal do Itálie, Janova. 26. srpna 1949 Mengele přistál s lodí v Buenos Aires. Brzy se zde dostal mezi nacistické emigranty a získal tak vlivné a bohaté přátele. Seznámil se s Eichmannem a Rudelem (Hans - Ulrich Rudel, válečný německý pilot střemhlavého bombardéru Junkers Ju 87 Stuka), který pomáhal všem nacistickým prominentům.

V roce 1953 publikoval v místním antisemitském plátku článek s názvem Dědičnost jako biologický proces a podepsal se jako G. Helmut. V této práci dokázal, že stále vyznává nacistické ideje jako za časů Třetí říše. Dřívější Mengeleho nadřízený, profesor Verschuer, opět nastartoval svoji kariéru. Mengele se mezitím rozvedl a opět oženil, tentokráte se vzdálenou příbuznou. 30. října 1956 se Mengeleho pod jiným jménem odstěhoval do Argentiny. 27. listopadu dostal Mengele paraguayské občanství na jméno José Mengele.

Mezitím se o jeho činech začalo hodně psát v novinách a jeho syn Rolf se konečně dozvěděl pravdu o svém otce, kterého nikdy nedokázal udat. Na Mengeleho stopu se pověsila tajná izraelská služba - Mossad - v čele s Isserem Harelem. Mengele však z Praguaye odje do Brazílie, kde žil velmi dlouho. Poté žil Mengele na statku Serra Negra s manželi Hochbichlerovými. Při dovolené na pláži Berioga u Sao Paula 7. února 1979 ranila Mengeleho mrtvice a zemřel. Byl pohřben v tajnosti, aby se nikdo nedozvěděl, že manželé schovávali lékaře SS z Osvětimi. Přesto se na to přišlo a věci vyplavaly na povrch.

Literatura

bush | 20.4.2006, 00:00

Přečtěte si také:

Hodnocení

1 - nejhorší hodnocení, 10 - nejlepší hodnocení
Počet hlasů: 186
Hodnocení: 5.82

5.82

komentáře (2)
Chtěli byste k článku přidat svůj názor? Rádi byste něco změnili nebo upravili?
Přidejte svůj komentář.

Markéta | 12. 5. 2008 17:30
k.t. | 27. 5. 2007 14:47

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.



úvod | Články | Aktuality | Fotografie |Osobnosti | Odkazy | Diskuze | Informace

2. světová válka

Druhá světová válka

druha.svetova.cz


© 2007 - 2017 druhá světová válka | RSS | RSS komentáře | prohlášení o přístupnosti | textová verze | mapa webu | Jiří Baloun

Referáty-seminárky.cz | Dějepis.info - referáty z historie | Svaz důstojníků a praporčíků Armády ČR | Sdružení bývalých politických vězňů | Domácí pekárny chleba | Zmrzlinovače | Odšťavňovač Domo Slow Juicer | Odšťavňovače a smoothie mixéry | Zavařovací hrnce | Sušičky ovoce a zeleniny | Fritézy bez oleje | Svářečky fólií - vakuovačky | Devizové Centrum | Platby ze zahraničí | Platby do zahraničí