Adolf Hitler

Životopis Adolfa Hitlera

20. dubna 1889 v rakouském městě Branau přišel na svět muž, který měl změnit svět, Adolf Hitler. Byl synem celního úředníka a vyrůstal společně se sourozenci, Edmundem a Paolou. Základní školou prošel se samými jedničkami, ale na střední škole to bylo jinak. Učil se totiž pouze to, co ho bavilo a co si myslel, že bude potřebovat na akademii výtvarných umění. Akademie výtvarných umění ve Vídni ho dvakrát odmítla a z Adolfa Hitlera se stal neúspěšný umělec ve Vídni. V roce 1907 mu umřela matka na rakovinu. Byla to pro něj těžká rána, ze které se špatně zotavoval. Žil v noclehárnách a přivydělával si jak se dalo.

Hitler v první světové válce

Již před první světovou válkou začal Adolf Hitler zastávat antisemitské názory a po jejím vypuknutí utekl do Bavorska - Mnichova - kde se přihlásil do armády. Byl to nadšený voják, který nedosáhl výše než na funkci svobodníka. Dostal dokonce dva železné kříže za statečnost a v roce 1918 se zúčastnil plynového útoku, při kterém málem oslepl. Stejně jako většina vojáků nemohl Adolf Hitler přenést přes srdce prohru a následnou smlouvu z Versailles. V roce 1919 vstoupil do DAP (Německá dělnická strana) jako sedmý člen. Zde Hitler se prosadil až do role vůdce této strany a postupně se seznámil s lidmi, kteří ho měli doprovázet celý nebo alespoň část jeho života: Röhm, Göring, Goebbels.

účast Adolfa Hitlera v politice

V roce 1923 se strana přejmenovala na Národní socialistickou německou stranu. V programu o 25 bodech bylo mimo jiné odstranění smlouvy z Versailles, právo Němců na sebeurčení, pozemkové reformy, trest smrti pro zrádce a mnoho dalších bodů. V tomto roce také Adolf Hitler založil SA (Sturmabteilung - útočný oddíl), nacistickou milici, která šířila nacismus kopanci, pěstmi a rvačkami. V roce 1923 se Adolf Hitler pokusil v Bavorsku o puč, ale to se mu nepovedlo, a tak rok 1924 strávil ve vězení. Zde Rudolfu Hessovi, svému zástupci v čele strany, nadiktoval knihu Mein Kampf, která měla u čtenářů velký ohlas. Poté byl propuštěn, ale od 9. března nemohl pronášet veřejné projevy. V čele strany, mezitím co pobýval ve vězení, byli bratři Strasserové a Joseph Goebbels. Po vypršení zákazu, který trval dva roky jezdil po celém Německu a pronášel projevy, ve kterých lidem sliboval práci, jídlo a odškodnění za rok 1918. Lidé mu věřili a jeho volební preference postupně stoupaly. Ve volbách 1928 však strana propadla a získala v parlamentu (Reichstagu) pouze 12 křesel.

Nástup vůdce

O dva roky později, kdy se konaly volby znovu, získala strana 107 křesel a stala se druhou nejsilnější stranou v Německu. V nových volbách roku 1932 vyšla NSDAP jako nejsilnější politická strana v Německu. V tom samém roce se konaly i volby prezidentské, kde kandidoval Hitler a Hindenburg, který byl opět zvolen prezidentem. Po volbách byly zakázány SA a dokonce i SS. 30. ledna 1933 je Adolf Hitler jmenován kancléřem a začíná vládnout v Třetí říši. První věc, kterou v novém úřadu udělal byla opatření proti komunistům. Pro tento krok získal výbornou záminku - požár budovy parlamentu, který založil holandský anarchista, aby vyburcoval dělnictvo proti nové vládě. 10. května 1933 založil Adolf Hitler pracovní frontu pod vedením Roberta Leye a do listopadu nezaměstnanost prudce klesla. 20. července podepsal Hitler s Vatikánem konkordát, který obsahoval Hitlerovy ústupky katolické církvi, ale také ústupky Vatikánu Hitlerovi. Tímto krokem získal Hitler další procenta voličů. Poté Hitler zakázal založení nových stran a ty dosavadní kromě NSDAP zrušil. V říjnu Německo vystoupilo ze Společnosti národů a Adolf Hitler se u lidí těšil velké oblibě. Na začátku roku 1934 dostával Hitler informace od Göringa a Himmlera, že Röhm, velitel SA, se snaží strhnout jeho (Hitlerovu) moc na sebe, a tak se rozhodl zakročit. Své důvody proti Röhmovi měla také německá armáda, která se obávala velikosti SA. 30. června 1934 brzy ráno odvlekli důstojníci SS Röhma z postele v hotelu na předmostí Mnichova a odvezli jej do vězení. Nakonec byl zabit jedním důstojníkem SS - Theodorem Eickem. V těchto čistkách nebyli zabiti jenom vysoce postavení velitelé SA, ale také Hitlerovi bývalí soupeři - von Schleicher.

Hitler ve válce

Po nacistickém sjezdu v Norimberku v září 1935 vyhlásil Adolf Hitler tzv. Norimberské zákony. Byly to antisemitské a rasové zákony, podle kterých byli Židé vyloučeni z veřejného a normálního života v Německu. Tímto začalo postupné vyhlazování Židů v Třetí říši. Podpis sovětsko - francouzské smlouvy o pomoci 27. února 1936 viděl Hitler jako porušení locarnské smlouvy, a tak 7. března obsadil Wehrmacht demilitarizované Porýní. V říjnu 1936 došlo k podpisu smlouvy mezi Německem a Itálií (Osa Berlín-Řím), kterou Mussolini oznámil 1. listopadu v Miláně. 11. března 1938 obsadily německé jednotky Rakousko a po mnichovské konferenci 29. září 1938 i Sudety. 15. března 1939 vpochodovali Němci i do zbytku Československa a Francie společně s Velkou Británií vyhlásily své záruky vůči Polsku. 1. září 1939 však Němci na pokyn Adolfa Hitlera pronikli i do Polska a tím začala druhá světová válka, protože 3.září vyhlásila Německu válku Velká Británie a Francie. 17. září 1939 se k německým vojskům přidala z východu Rudá armáda, aby si také Sovětský svaz vzal nějaký kus Polska. Hranice mezi ruskou a německou částí Polska byla stanovena v paktu o neútočení, který byl podepsán ministry zahraničí Německa - Joachim von Ribbentrop - a SSSR - Molotov - 23.srpna 1939.

8. listopadu se nezdařil atentát na Adolfa Hitlera v jedné mnichovské pivnici a bylo zabito mnoho jiných lidí. 1. března 1940 dal Hitler rozkaz k útoku na Dánsko a Norsko. Po tvrdých bojích o přístav Narvik v Norsku byly tyto dva státy připojeny k Německu a obsazeny. 10. května 1940 začala německá ofenziva ve Francii, která skončila francouzskou kapitulací v lese u Compiegne 22. června 1940. Po Francii přišla na řadu Velká Británie, která se však dokázala letecky ubránit v bitvě o Británii. 21. června 1941 vydal Hitler rozkaz k útoku na nejhoršího nepřítele, SSSR. Sovětský svaz útok nečekal a zpočátku byl téměř rozdrcen německými vojsky, ale za pomoci zimy a nových vojáků se Rusové ubránili a brzy začali podnikat protiútoky.

Pád Adolfa Hitlera

Po poslední německé ofenzivě u Kursku bylo jasné, že Němci válku již nevyhrají. V posledních letech války bylo Německo terčem těžkých spojeneckých náletů a průmysl byl skoro úplně zničen. 20. dubna 1945 oslavil Hitler ve svém bunkru v Berlíně poslední narozeniny a 30. dubna 1945 otrávil Evu Braunovou a poté se sám zastřelil. Jejich těla byla zabalena do armádních dek a poté spálena.

Literatura

• Bruce, George: Nacisté
• Hoyt, Edwin P.: Hitlerova válka
• Pool, James: Kdo financoval nástup Hitlera k moci
• Pool, James: Tajní spojenci Adolfa Hitlera