Hloubkaři nad českým územím

Každý, kdo se někdy zajímal o leteckou válku nad českými zeměmi, se určitě setkal s takzvanými hloubkaři nebo kotláři. Jsou tím míněny americké stíhací (příp. sovětské bitevní) letouny, které na jaře 1945 – a předevšímod začátku dubna – s rostoucí intenzitou útočily na pozemní cíle, a tím ochromovaly nejen válečnou mašinérii, dopravu a hospodářství, ale v podstatě každodenní život obyvatel českých zemí. Zatímco slovo "hloubkař" pochází pravděpodobně z německého Tiefflieger (tj. hloubkový letec), výraz „kotláři“ je lidovým označením, které reflektovalo fakt, že jejich nejčastějším cílem byly parní lokomotivy (resp. jejich kotle).

Na těchto útocích se podílely stroje všech tří amerických leteckých armád, které operovaly v Evropě. 8th Air Force (letecká armáda, dále jen AF), která měla základny ve Velké Británii, a 15th AF startující z Itálie, které patřily ke strategickému letectvu, a konečně 9th AF rozmístěná ve Francii, Belgii, Nizozemí a Německu, která byla určena k přímé nebo nepřímé podpoře amerických pozemních sil v západní a střední Evropě.

V následující tabulce je najdete počet stíhacích skupin (Fighter Group, dále jen FG) uvedených leteckých armád, které byly vybaveny daným typem letounu (stav platný v dubnu 1945):

Každá FG se skládala ze tří Fighter Squadron (FS - stíhací peruť), jejich bojová sestava byla tvořena 12-20 stíhacími letouny.

Skutečné ztráty způsobené hloubkaři železniční dopravě u nás se již nikdy ani přibližně nepodaří zjistit – množství nezbytných pramenů (zejména z bývalých Sudet) se totiž nedochovalo. Odhaduji, že jen v protektorátu bylo takto vyřazeno z provozu nejméně 500 lokomotiv. K tomu je třeba připočítat zhruba tisíc zničených nebo poškozených nákladních, cisternových nebo osobních vagonů. Jeden příklad za všechny: protektorátní dráhy přišly jen v obvodu plzeňského ředitelstvíod 17. do 25. dubna 1945 o 129 lokomotiv a sedm motorových vozů.

Další kořist amerických stíhačů představovaly početné frontové nebo výcvikové jednotky Luftwaffe, které se pod tlakem postupujících spojenců soustředily ve velké míře právě na letištích na českém území (např. v Chebu, Plzni, Plané u Českých Budějovic, Ruzyni, Kbelích atd.). Byly však paralyzovány chronickým nedostatkem paliva, a tak byly vystaveny smrtící palbě Mustangů, Thunderboltů a Lightningů. Z údajů zveřejněných J. Rajlichem a K. Foudem a kol. vyplývá, že v Čechách bylo zničeno na zemi asi 300 německých letadel.

V neposlední řadě se cílem hloubkařů staly vojenská a nezřídka i civilní nákladní vozidla, autobusy a koňské potahy zemědělců, zkrátka všechny pohybující se objekty, které z pohledu pilotů sloužily nebo mohly sloužit nepřátelské armádě.

Nelze opominout fakt, že při útocích hloubkařů zemřely stovky civilních osob včetně etnických Němců (tzv. národních hostů) ze Slezska, Maďarska, Východního Pruska apod., kteří do protektorátu uprchli před Rudou armádou.

Standardní součástí výzbroje hloubkařů byl kulomet ráže 12,7 milimetru s kadencí až 750 ran za minutu (Lightningy měly vedle toho i 20 milimetrový kanon). O účinnosti těchto projektilů svědčí to, že pronikly skrz ocelové kolejnice, o plášti kotle lokomotiv ani nemluvě. Příležitostně letouny nesly pumy o hmotnosti 500 nebo 260 liber (227, resp. 117 kilogramů) nebo 5palcové (127milimetrové) neřízené rakety HVAR.

Americké letectvo ztratilo při hloubkových útocích v českých zemích celkem 29 nebo 30 strojů (rozdíl je dán nejasnostmi kolem havárie jednoho thunderboltuod 367th FG 9th AF), z toho 24 (25) v dubnu 1945. Čtrnáct pilotů zahynulo.

Připojuji přehled důležitých nebo zajímavých událostí týkajících se hloubkařů. Podrobnější informace o jednotlivých případech najdete na blogu Hloubkaři, který čerpá z hlášení četnických a železničních služeben, kronik obcí a železničních stanic, výpovědí pamětníků a dokumentů z archivu amerického letectva (Air Force Historical Research Agency).

21. května 1944

První potvrzený hloubkový útok v českých zemích – mustangy z 339. stíhací skupiny 8th AF napadly těžní stroj a další zařízení v Mostu.

24. srpna 1944

První potvrzený hloubkový útok v protektorátu – konkrétně na nákladní vlak v zastávce Horky u Čáslavi (okr. Kutná Hora). Aktérem byl 1/Lt Charles E. McGee z 332nd Fighter Group 15th AF doprovázející svaz bombardérů nad Pardubice. Krátce předtím poslal k zemi bitevní letoun Fw 190.

11. října 1944

Hloubkaři na českém území udeřili poprvé ve větším rozsahu (na letiště v Prostějově a Brně-Slatině a na železniční dopravu v okolí Brna). Padl přitom 2/Lt William L. Kiggins z 31st Fighter Group 15th AF, jehož letoun byl sestřelen flakem. Trosky jeho letounu a kosterní pozůstatky pilota nalezli letos v dubnu na místě pracovníci Moravského zemského muzea v Brně.

14. října 1944

V Přerově Lightningy z 1st FG 15th AF vyřadily z provozu 9 až 15 lokomotiv (přesné číslo není známo).

28. prosince 1944

Druhý hromadný hloubkový útok v českých zemích (tentokrát v krajích Pardubickém, Vysočina a Jihočeském) podnikla 325th FG 15th AF při návratu z mise, během níž měla za úkol doprovázet bombardéry nad Pardubice. Při pokusu o nouzové přistání u Pelhřimova se těžce zranil 2/Lt William C. Margetts. Podle denního souhrnu operační činnosti 15. AF (INTOPS Summary) 325th FG nárokovala zničení 26 lokomotiv, podle pramenů domácí provenience bylo vyřazeno z provozu 18 lokomotiv. V osobním vlaku č. 805 u Velkého Oseka bylo zabito 26 lidí.

15. února 1945

Další sérii útoků na železniční dopravu na Litoměřicku, Příbramsku, Rokycansku a Plzeňsku (ale také na civilní nákladní auto u Milína a těžní věž v Bohutíně) v Čechách lze připsat některé jednotce ze sestavy 8th AF.

1. března 1945

Operační prostor 14th Fighter Group 15th AF sice ležel v Rakousku, ale její letouny se dostaly i nad jižní Moravu. Potvrzeny jsou dva útoky: na cisternový vlak mezi Podivínem a Zaječí a na osobní vlak v Pouzdřanech. Při druhé akci zemřel v troskách svého lightningu 2/Lt Fred G. Clifgard poté, co zachytil křídlem o elektrické vedení. Byl pohřben v nedaleké obci a v říjnu 1946 byl exhumován.

3. března 1945

Osm zničených a osmnáct poškozených německých letadel na letišti v Klecanech a sedmnáct z provozu vyřazených lokomotiv – takový byl účet sedmi pilotů z 55th FG 8th AF. Tento úspěch byl vykoupen ztrátou dvou z nich. 1/Lt Liles byl nucen nouzově přistát se zataženým podvozkem na poli, protože jeho mustang byl zasažen flakem. Když to spatřil jeho kolega 1/Lt Howes, rozhodl se, že se pokusí ho zachránit. Dosedl sice bezpečně vedle něj, ale jakmile společně odstartovali, zabořili se do rozměklé půdy a oba byli za několik hodin zajati.

31. března 1945

Pro 31st FG 15th AF, která měla ve svých řadách nejvíce leteckých es 15th AF, by to byla rutinní mise vyplněná útoky na příležitostné pozemní cíle (vlaky mezi Zdicemi a Protivínem), kdyby severněod Prahy nenarazila na asi 30 německých Bf 109. Výsledek duelu ukázal, kdo je pánem vzdušného prostoru: osmnáct nepřátelských letounů se zřítilo k zemi.

1. dubna 1945

Obětí kulometů mustangů z 15th AF se stalo 28 lokomotiv na území sedmi krajů na tratíchod Brna do Plzně.

4. dubna 1945

Skvělou mušku prokázali piloti mustangů z 15th AF v Chýnově (okr. Tábor). Dvě lokomotivy inkasovaly dohromady 418 průstřelů! V nedalekých Chotovinách na trati Praha-Tábor, kde, předpokládám, útočily stejné letouny, měla jiná lokomotiva 110 průstřelů.

11. dubna 1945

Nebe nad jihozápadními Čechami ovládly dopoledne lightningy ze 14th FG 15th AF. Připsaly si na své konto 28 lokomotiv. U Vimperka se úspěšně utkaly s flakem připojeným k osobnímu vlaku. 1/Lt Robert W. Whitehead, jeden z jejích příslušníků, byl sestřelen v souboji s FW 190 u obce Srubec, Týž den došlo pravděpodobně k prvnímu útoku 9th AF na českém území (na Chebsku).

16. dubna 1945

Odehrál se koncentrovaný úder 8th AF na letištní síť v Čechách, kterého se zúčastnilo šest stíhacích skupin. Celkově nárokovaly 261 zničených letadel. Z tohoto počtu bylo 4th FG přiznáno 61 letadel a 78th FG dokonce většina 135 letadel, tj. jejího skóre ten den a absolutního rekordu 8th AF. Za tento úspěch ale Američané tvrdě zaplatili: deset pilotů bylo prohlášeno za nezvěstné (tři z nich – Capt. Carpenter a Capt. Alfred ze 4. skupiny a Capt. Holmes z  78th FG – přišli o život) . Na svou základnu se z Čech nevrátily také dva letouny z 367th FG 9th AF.

18. dubna 1945

V Kaznějově (okr. Plzeň-sever) exploze vagonu naloženého municí vymrštila lokomotivu z koleje desítky metrů daleko.

19. dubna 1945

Pumy svržené thunderbolty z 362nd FG 9th AF na nádraží v Dobřichovicích (okr. Praha-západ), kde stály tři vlaky bez lokomotivy, dopadly neškodně do polí. Převážená vojenská technika utrpěla jen malé škody. Ve Zdicích bylo zasaženo patnáct lokomotiv, ale není zřejmé, kolik z nich zůstalo v provozu.

26. dubna 1945

Výbuch dvou vagonů na nádraží v Holýšově (okr. Domažlice) zdemoloval nejen zdejší hlavní budovu, ale také blízkou muniční továrnu a dřevěné baráky pro dělníky.

29. dubna 1945

Akce hloubkařů v Čechách kulminovaly. Ten den 9th AF vyslala nad Čechy v několika vlnách více než 200 thunderboltů ze šesti stíhacích skupin. Zaměřily se jednak na infrastrukturu protektorátních drah či železniční stanice, kterými projížděly vojenské transporty nebo kde se nacházelo množství odstavených vagonů (např. Čimelice, Tábor, Rokycany, Beroun, Vlastec aj.), jednak na kolony wehrmachtu a německých civilních uprchlíků na Příbramsku, Písecku a Strakonicku (např. v Milíně, Miroticích, kde byla rovněž vážně postižena zástavba). V důsledku toho byla železniční doprava na některých tratích zcela zastavena. Pod troskami táborské výtopny bylo pohřbeno 18 lokomotiv. Další lokomotivy musely odepsat ze stavu provozuschopných výtopny ve Zdicích a Rakovníku.

30. dubna 1945

Pokračovaly útoky 9th AF na silniční provoz Písecku. V Mladoticích (okr. Plzeň-sever) skončil nálet 368th FG na zdejší železniční stanici obdobně neúspěšně jako v Dobřichovicích. Pouze několik pum nebo raket zasáhlo kolejiště, ostatní poškodily mnoho domů.

4. května 1945

Poslední série útoků 9th AF v Čechách – zapojilo se do nich pět stíhacích skupin včetně 474th FG, která jako jediná v 9th AF byla vyzbrojena lightningy. V Rakovníku bylo zničeno jedenáct lokomotiv.

Samostatnou kapitolou jsou útoky sovětských bitevních letounů Iljušin Il-2 z 5. a 8. letecké armády na postavení německých jednotek a jejich logistiku v přífrontovém pásmu na Moravě v rámci brněnské a ostravské operace. Asi nejčastěji je v literatuře zmiňován nálet na nádraží v Lulči a okolí (okr. Vyškov) 27. dubna 1945. Z dvanácti Il-2 jich bylo flakem sestřeleno pět nebo dokonce sedm. Dva dny předtím byl bez vlastní ztráty na stejném místě naopak zničen vojenský transport složený asi ze 40 vagonů. Ještě 7. května 1945 bylo několikrát napadeno městečko Miroslav na Znojemsku, kterým projížděl mj. 503. těžký tankový oddíl (zkratka sPzAbt 503, schwere Panzer-Abteilung 503), a následujícího dne také nádraží v Grešlovém Mýtě a Moravských Budějovicích.

Výběr literatury a pramenů

Citaci konkrétního zdroje najdete u příslušného příspěvku v blogu

• FOUD, Karel, KRÁTKÝ, Vladislav, VLADAŘ Jan. Poslední akce : Operace amerického a britského letectva nad územím Čech v dubnu a květnu 1945. Plzeň: Nava, 1997. 179 s. ISBN 80-85254-98-0
• RAJLICH, Jiří. Mustangy nad protektorátem : Operace britského a amerického letectva nad českými zeměmi a německá obrana. Praha: MBI, 1997. 175 s. ISBN 80-902238-1-8.
• RAJLICH, Jiří. Klecanská epizoda z konce války. Historie a vojenství. 2005, roč. 52, č. 2, s. 89-96.
• Národní archiv, fond Sbírka staničních kronik
• Národní archiv, fond Zemské četnické velitelství Praha
• Národní archiv, fond Ministerstvo železnic I
• Air Force Historical Research Agency, Roll B 5653, Ninth Air Force Summary of Operations 1 April 1945 – 4 May 1945