Luftwaffe

Organizace Luftwaffe

Základní jednotkou Luftwaffe pro operační i administrativní účely byla Gruppe (český ekvivalent – skupina). Gruppe se zpravidla skládala ze tří až čtyř Staffeln (český ekvivalent – letka) a štábní jednotky o síle tří letounů. Gruppe velel důstojník v hodnosti Hauptmann nebo Major a jmenoval se Kommandeur. Celkově tedy měla mít jedna Gruppe sílu přibližně 30 letadel – počty se samozřejmě lišily u různých druhů Gruppen. Za války existovalo mnoho zcela samostatných Gruppen (např.: NAGr. 1). Každá Staffel byla podle tabulek tvořena 9 letouny. V jejím čele stál důstojník v hodnosti Leutnant, Oberleutnant nebo Kapitan. Velitel Staffel se také nazýval Staffelkapitän. V bojových podmínkách se také stávalo, že Staffel vedl do bojových akcí poddůstojník (většinou Ofw.) pod označením Staffelführer.

Vyšším stupněm a zároveň nejvyšší bojovou jednotkou Luftwaffe byla Geschwader (český ekvivalent – eskadra). Na počátku války se Geschwader zpravidla skládaly ze tří Gruppen, ale v průběhu války se jejich počet měnil (ze tří na čtyři a nebo zřízení tzv. Jabo Staffeln u Jagdgeschwader). Geschwadern byly různého určení (viz. předpony jednotek Luftwaffe). Velitelem Geschwader byl důstojník s hodností Major, Oberstleutnant nebo Oberst (v boji se stávalo, že v čele byl zastupující velitel v nižší hodnosti) a s označením Kommodor. Geschwader také disponovala přibližnou silou 90 letounů. Do úrovně Geschwader také existovalo zvláštní značení – například zápis 1./JG 26 znamená, že se jedná o 1. Staffel (patřící do I. Grupe) z Jagdgeschwader 26. Pokud by se tento zápis změnil na I./JG 26 jednalo by se o I. Grupe Jagdgeschwader 26.

Podle potřeby byly zřizovány také speciální jednotky zvané Kommando. Většinou byly zřizovány, aby testovali nové letouny v bojových akcích, nová letadla nebo nové modifikace starších letadel. Síla Kommanda byla obvykle menší než Staffel. Často bylo Kommando pojmenováno po svém veliteli - např. Erprobungskommando Schenck) nebo po zkoušeném letounu - např. Erprobungskommando 262.

Geschwader byly různým způsobem zařazeny do Divisionen (divizí) (např. 1. Flieger-Division) nebo Führer (velitelství) (např. Jagdführer Mittelrhein - stíhací velitelství Mittelrhein). Každá Division nebo Führer měly svého velitele většinou v hodnosti Generalmajor. Division mohla ale nemusela být zařazena do Korps.

Dalším stupněm velení byl Korps (sbor) – např. II. Jagdkorps (II. stíhací sbor). Korps se skládal z několika Divisionen či Führer. V čele stál důstojník zpravidla v hodnosti Generaleutnant.

Většinou byly také zřizovány jednotky s názvem Luftwaffenkommando – např. Luftwaffenkommando West (letecké velitelství Západ). Tyto jednotky podléhaly přímo OKL (Oberkommando der Luftwaffe), ale byly zpravidla menší než Luftflotten (letecké armády). V čele těchto vysokých jednotek stály důstojníci většinou s hodností Generaloberst nebo Generalfeldmarschal.

OKL samotné bylo podřízeno OKW (Oberkommando der Wehrmacht). OKL se skládalo z osmi oddělení:

1. Operační
2. Organizační
3. Výcvikové
4. Transportní
5. Zpravodajské
6. Výzbrojní
7. Historické
8. Personální

V čele Reichsluftfahrtministerium (RLM – Říšské ministerstvo letectví) stál Reichsmarschal Hermann Göring. RLM se skládalo z 16 inspektorátů různých druhů letectva, které podléhaly generálnímu štábu Luftwaffe. V jeho čele stáli:

1. Walther Wever – 1.3. 1935-3.6. 1936
2. Albert Kesselring – 5.6. 1936-31.5. 1937
3. Hans-Jürgen Stumpff – 1.6. 1937-31.1. 1939
4. Hans Jeschonnek – 1.2. 1939-19.8. 1943
5. Günther Korten – 25.8. 1943-22.7. 1944
6. Werner Kreipe – 1.8. 1944-říjen 1944
7. Karl Koller – 12.11. 1944-8.5. 1945

Oberbefehlshaber der Luftwaffe (vrchním velitelem Luftwaffe) byli:

1. Hermann Göring – 1.3. 1935-23.4.1945
2. Robert Ritter von Greim – 25.4. 1945-8.5. 1945

Přehled předpon názvů jednotek Luftwaffe

Hodnosti Luftwaffe

hodnost	nárameníky	límcové označení	poznámka
Flieger (Fl.)
Gefreiter (Gefr.)
Obergefreiter (Ogefr.)
Stabsgefreiter/Hauptgefreiter (Stgefr./Hptgefr.)
Unteroffizier (Uffz.)			Unteroffizier ohne Portepee
Unterfeldwebel (Ufw.)			Unteroffizier ohne Portepee
Fähnrich (Fhr.)			voják, který navštěvoval 4 měsíční kurz ve válečné akademii
Feldwebel (Fw.)			Unteroffizier mit Portepee
Oberfeldwebel (Ofw.)			Unteroffizier mit Portepee
Stabsfeldwebel (Stfw.)			pouze poddůstojníci sloužící v armádě již 25 let, Unteroffizier mit Portepee
Oberfähnrich (Ofr.)			vyřazený kadet z vojenské akademie, který na frontě slouží 2 měsíce než bude přeřazen jako důstojník
Leutnant (Lt.)
Oberleutnant (Oblt.)
Hauptmann (Hpt.)
Major (Maj.)
Oberstleutnant (Obslt.)
Oberst (Obst.)
Generalmajor (Gen.Maj.)
Generalleutnant (Gen.Lt.)
Generaloberst (Gen.Ob.)
Generalfeldmarschall (Gen.Fm.)

Pozn.: Při čtení článků o Luftwaffe se můžete setkat s různými dalšími názvy, Hauptfeldwebel (Hptfw.), Fahnenjunker Gefreiter (Fj.Gefr.), Fahnenjunker Unteroffizier (Fj.Uffz.), Fahnenjunker Feldwebel (Fj.Fw.) anebo Fahnenjunker Oberfeldwebel (Fj.Ofw.). Hauptgefreiter byla spíše funkce než hodnost v pravém slova smyslu. Pokud tuto funkci obdržel Uffz., Ufw. nebo Fw., pak se mu říkalo Hauptfeldwebeldienstteur - zastupující Hauptfeldwebel. Většinou však tuto funkci vykonávali Ofw. nebo Stfw. Pokud se před poddůstojnickou hodností objevila ona zkratka Fj. znamenalo to, že dotyčný je důstojnický čekatel – kandidát na důstojnickou hodnost. Jak je zřejmé z výše uvedených zkratek tyto čekatelé byli většinou v hodnostech Uffz., Fw., Ofw a Gefr. Fj.Gefr. byl voják s ukončeným základním výcvikem, který měl podstoupit pokračovací výcvik v doplňovací jednotce. Fj.Uffz zase navštěvoval 2 měsíční kurz ve vojenské škole.

Německá vyznamenání

• Ehrenpokal (Pohár cti)
• Deutches Kreuz in Gold (Německý kříž ve zlatě)
• Eisernes Kreuz II. Klasse (Železný kříž II. stupně)
• Eisernes Kreuz I. Klasse (Železný kříž I. stupně)
• Das Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (Rytířský kříž Železného kříže)
• Das Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit Eichenlaub (Dubová ratolest k Rytířskému kříži Železného kříže)
• Das Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit Eichenlaub und Schwertern (Meče a Dubová ratolest k Rytířskému kříži Železného kříže)
• Das Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit Eichenlaub, Schwertern und Brillanten (Brilianty, Meče a Dubová ratolest k Rytířskému kříži Železného kříže) – u Luftwaffe 9 držitelů (v tabulce stíhacích es podtržená jména)
• Das Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit goldenem Eichenlaub, Schwertern und Brillanten (Zlatá dubová ratolest, Brilianty a Meče k Rytířskému kříži Železného kříže) – pouze jeden držitel: Hans-Ulrich Rudel

Pozn: Od roku 1943 byl na západní frontě a při obraně Říše zaveden zvláštní systém zvaný Punktzahl k udělování vyznamenání ne podle počtu sestřelů jako na východní frontě, ale podle počtu bodů. Podle počtu dosažených bodů se poté udělovala vyznamenání.

0,5 = zničení poškozeného dvoumotorového letounu 1 = zničení jednomotorového letounu, poškození dvoumotorového letounu nebo doražení čtyřmotorového letounu 2 = zničení dvoumotorového letounu, poškození čtyřmotorového letounu nebo donucení tohoto letounu se oddělit od formace 3 = zničení čtyřmotorového letounu

Denní stíhací esa

1. Erich Hartmann - 352
2. Gerhard Barkhorn - 301
3. Günther Rall - 275
4. Otto Kittel - 267
5. Walter Nowotny - 258
6. Wilhelm Batz - 237
7. Erich Rudorffer - 224
8. Heinrich Bär - 221
9. Hermann Graf - 212
10. Heinrich Ehrler - 208
11. Theodor Weissenberger - 208
12. Walter Schuck - 206
13. Hans Philipp - 206
14. Anton Hafner - 204
15. Helmuth Lipfert - 203

Další známá esa:

• Hans-Joachim Marseille - 158
• Gordon Gollob - 150
• Adolf Galland - 104
• Werner Mölders - 101

Noční stíhací esa

1. Heinz-Wolfgang Schnaufer - 121
2. Helmut Lent - 102
3. Heinrich-Alexander zu Sayn-Wittgenstein - 83
4. Werner Streib - 67
5. Manfred Meurer - 65