↓ Přeskočit na sekce
↓ Přeskočit na menu

úvod » Články » 1942 » Guadalcanal

Guadalcanal

7. srpna 1942 byla na ostrově Guadalcanal vyloděna americká 1. divize námořní pěchoty pod velením generála Vandergrifta

Guadalcanal - Obsah


Před invazí na Guadalcanal

Po útoku na Pearl Harbor přišla v průběhu roku 1942 pro Američany další těžká rána v podobě pádu Filipín a následném bataánském pochodu smrti. Špatných zpráv stále přibývalo. Padla britská pevnost v Singapuru a Japonci obsadili celou Holandskou východní Indii. Navíc se snažili obsadit velice důležitý přístav Port Moresby na ostrově Nová Guinea.

Američané toto obsazení očekávali a vyslali své dvě letadlové lodě, aby vylodění zabránili. Brzy byly objeveny japonské letadlové lodě a začala první bitva letadlových lodí v Pacifiku. Američtí piloti potopili japonskou lehkou a dvě těžké letadlové lodi poškodili za cenu ztráty jedné zničené (USS Lexington) a jedné poškozené (USS Yorktown) letadlové lodi. Poškození dvou těžkých japonských letadlových lodí se ukázalo jako velmi důležité, protože se museli opravit a nemohli být nasazeny při bitvě u atolu Midway. Naopak Američané svoji poškozenou loď dokázali dotáhnout do Pearl Harboru, kde ji v rekordním čase opravili do bojeschopného stavu.

Výhodou Američanů ve válce v Pacifiku bylo rozluštění japonského šifrovacího kódu. Američané přesně věděli, co velitel japonského Spojeného loďstva (admirál Jamamoto) zamýšlí. Také díky tomu se Američanům podařilo v následující bitvě potopit 4 japonské těžké letadlové lodě. Japonci zničili pouze jednu americkou letadlovou loď.

Stále se velmi tvrdě bojovalo v džungli na ostrově Nová Guinea o přístav Port Moresby. Australští a američtí pěšáci se zde bránili prudkým japonským útokům. Austrálii ohrožovaly nálety japonských bombardérů, proti kterým byli vysíláni do vzduchu australští a britští piloti na letounech, které se osvědčily v Evropě. Spitfiry (Vickers Supermarine Spitfire) se snažily japonská stíhací Zera (Micubiši A6M Reisen – ve spojeneckém kódu Zeke nebo Zero) vymanévrovat, ale tato taktika se neosvědčila, a proto měli spojenečtí letci v počátku velké ztráty. Poté ale začali využívat vyšší rychlosti ve střemhlavém letu, kde byl Spitfire i ostatní stíhačky Spojenců v Tichomoří rychlejší než Zero.

V druhé polovině roku 1942 začalo do Tichomoří z USA proudit stále více materiálu a vojáků. Z průzkumu přišla zpráva o stavbě japonského letiště na ostrově Guadalcanal v Šalamounových ostrovech. Z tohoto letiště by mohli Japonci bombardovat australská města a přístavy nutné pro vedení války v Pacifiku. Američtí velitelé rozhodli, že bude proveden námořní výsadek na ostrov a letiště musí bude obsazeno americkými námořními pěšáky z 1. divize USMC (US Marine Corps), která právě dokončila obojživelný výcvik v Tichomoří.

Mezitím došlo k reorganizaci amerického velení v Pacifiku. Bylo vytvořeno nové velitelství Jihotichomořské oblasti. Do čela byl dosazen admirál Ghormley. Navíc byl do Pacifiku převelen admirál Turner, který měl velet námořním silám při vylodění. Ghormley však byl přesvědčen, že akce nemá šanci na úspěch.

Invazi na ostrov Guadalcanal měly podpořit veškeré dostupné lodě včetně letadlových, kterým velel admirál Fletcher. Operace se měla uskutečnit 7. srpna 1942 v ranních hodinách.

Boje o Guadalcanal

Mapa ostrova GuadalcanalMapa ostrova Guadalcanal

7. srpna se k ostrovu přiblížila skupina lodí, která vysadila výsadkové čluny s vojáky. Tyto čluny dovezly vojáky USMC na břeh ostrova, kde byl naprostý klid. Poté začali příslušníci USMC postupovat do vnitrozemí k letišti. Na ostrově se nacházely pouze japonské stavební oddíly, které kladly jen velmi malý odpor.

Kromě Guadalcanalu se měl obsadit i menší ostrůvek Tulagi, kde měla být zbudována hydroplánová základna. Na tomto ostrově se však nacházela silná seskupení japonských vojáků, kteří se velmi urputně bránili. Postup byl tedy pomalý a odpor se podařilo zlomit až druhý den po krvavých bojích. Také na ostatních dvou ostrovech v okolí Guadalcanalu (Gavutu a Tanambogo), narazili Američané na tvrdý odpor místní japonské posádky.

Japonci se o útoku na Guadalcanal dozvěděli brzy z vysílačky na ostrově Tulagi. Přilétlo několik Zer a bombardérů ze základny Rabaul na Nové Británii. Nálet nezpůsobil větší škody, ale admirál Fletcher se obával o své letadlové lodě a večer odplul. Nechal tak lodě vykládající zásoby bez potřebné letecké ochrany. V noci měly přístupy k ostrovu střežit křižníky a torpédoborce pod velením admirála Crutchleyho.

Japonci na invazi reagovali velmi rychle. Přestože věděli, že Američané mají poblíž letadlové lodě, rozhodli se provést noční útok na invazní loďstvo s cílem odříznout vojáky na ostrověod přísunu zásob. Američané neměli ponětí, že z Rabaulu vyplulo loďstvo pod velením admirála Mikawy.

V noci z 8. na 9. srpna Japonci zaútočili. V průlivu Savo zasstihli Američany naprosto nepřipravené a zničili 5 amerických křižníků a další torpédoborce bez vlastních ztrát. Mikawa však nevyužil situace ke zničení Turnerovi invazní flotily a místo toho triumfálně odplul zpět do Rabaulu.

K dalšímu útoku vyplula z Truku ke Guadalcanalu flotila admirála Kondóa, která měla několik letadlových lodí. Na ostrov měl být také dopraven oddíl vojáků plukovníka Ičikiho. Ten měl za úkol dobýt zpět ztracené letiště. Jeho oddíl však čítal pouze 1000 vojáků bez těžkých děl a neměl proti 20 000 vojáků USMC sebemenší šanci na úspěch.

Teprve 15. srpna se na ostrov dostaly zásoby pro americké pěšáky, protože po námořní bitvě byl admirál Turner nucen odplout s celým svazem pryč. Letiště se ostrově podařilo dostavět a uvést do provozu 12. srpna. Ičiky se na ostrově vylodil v noci 15. srpna a 20. srpna zaútočil s celou jednotkou na americkou obrannou linii kolem letiště. Po několika krvavých bodákových útocích byli Japonci odraženi a celá jednotka byla skoro rozprášena. 20. srpna také na letišti přistála 221. letecká skupina námořní pěchoty. Tímto dnem vznikly Kaktusové letecké síly, jak byli nazývány americké letecké jednotky na ostrově.

Kondó se blížil ke Guadalcanalu a další námořní bitva letadlových lodí byla na spadnutí. Americký velitel Fletcher odeslal jednu letadlovou loď z celkových čtyř tankovat palivo na jih a tím snížil svoje síly na 176 letadel - Japonci měli 177.

24. srpna objevili Američané osamocenou lehkou letadlovou loď, která předtím kryla vylodění nových japonských posil na ostrov. Ihned vyslali všechny dostupné letouny do útoku. Mezitím co většina letadel odletěla, Japonci zaútočili na americké letadlové lodě. Hlavní japonské síly se nacházely severněji než byla lehká letadlová loď, a tak je Američané nespatřili. Zatímco americké letouny potopily japonskou lehkou letadlovou loď, Japonci poškodili letadlovou loď USS Enterprise. Americké pátrací letouny však objevili japonské letadlové lodě a okamžitě na ně zaútočily. Podařilo se jim poškodit jednu letadlovou loď. Bitva tedy ani pro jednu stranu neskončila vítězstvím.

Při probíhající bitvě vyplul z Rabaulu konvoj s vojáky generála Kawagučiho, který měl stejně jako předtím Ičiky dobýt zpět letiště na ostrově Guadalcanal. Proti konvoji startovali piloti Kaktusových leteckých sil a podařilo se zásáhnout několik lodí, vylodění posil však nezabránily. 12. září začalo ostřelování ostrova z japonských bitevních lodí. Ostřelování způsobilo velké škody, a tak Kaktusové letecké síly byly skoro vyřazeny z provozu. Večer 12. září byl zahájen konečný pozemní útok na letiště.

Japonci museli nejdříve dobýt hřeben, který se rozprostíral nad letištěm. Hřeben bránila velmi zkušená jednotka, která utrpěla velké ztráty, ale Japonce odrazila. Po dalším naprosto zbytečném japonském útoku si konečně japonští generálové uvědomili, že sami letiště nedobyjí a na ostrov měla být dopravena celá jedna armádní divize (2. divize s velitelem generálem Hjukatakem) - byla přepravena na torpédoborcích admirála Tanaky a obchodních lodích. Američané na ostrov také vyslali posily v podobě pěšího pluku armádní divize Americal. Jako doprovod plulo se zásobovacím svazem slušné množství křižníků a torpédoborců.

11. října Japonci vyslali bitevní lodě, které měly ostřelovat Hendersonovo letiště. Americký velitel Scott, který hlídkoval u mysu Esperance, měl této noci obrovské štěstí. Nevědomky totiž překřížil japonským lodím dráhu. Díky tomu mohli Japonci střílet pouze z předních děl a Američané si je tak mohli výborně zaměřit všemi svými děly. Američané potopili 1 křižník a 1 torpédoborec a další křižník musel být dotažen zpět do Japonska. Sami ztratili 1 torpédoborec a 2 křižníky byly poškozeny.

Po odražení japonských lodí mohli být na ostrov dopraveny posily z divize Americal. Kaktusové letecké síly trpěly nedostatkem benzínu, letadel a pilotů, a tak byly téměř vyřazeny z boje. Letiště bylo navíc ostřelováno z japonských houfnic umístěných za japonskou linií.

15. října měli japonští vojáci zaútočit a letiště obsadit. Datum útoku muselo být však několikrát posunuto z důvodu pomalého přesunu Hjukatakeho mužů. 24. října útok přišel, ale ne plnou silou, protože některé jednotky byly stále na přesunu a útok již nemohl být znovu odložen. Japonci byli rozdrceni dříve než stačili napáchat větší ztráty a sami ztratili kolem 3 000 mužů.

Po úspěšně odraženém útoku se začala situace vojáků na ostrově zlepšovat. Také díky změně na postu velitele jižního Tichomoří. Místo unaveného Ghormleyho přišel uzdravený svěží admirál Halsey. Hned poté, co nastoupil na velitelství, vyměnil opatrného Fletchera v čele svazu letadlových lodí za admirála Kinkaida. Znovu totiž mělo dojít k bitvě letadlových lodí. Američané vrhli do bitvy veškeré svoje síly, 2 letadlové lodi (USS Enterprise a USS Hornet). Ostatní (USS Saratoga, USS Wasp) byly buď poškozeny nebo potopeny japonskými ponorkami. Japonci nasadili do bitvy 2 těžké (Šókaku a Zuikaku) a 1 lehkou (Zuihó) letadlovou loď. Útočnému svazu velel admirál Nagumo, který velel už při útoku na Pearl Harbor a i v bitvě u Midway.

Admirál Kinkaid vyslal v 5:12 26. října pátrací hlídku složenou ze 16 střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless. Japonci ale Američany našli dříve a ihned vyslali svoji první útočnou vlnu. Mezitím také Američané našli japonskou letadlovou loď a hned na ni zaútočily průzkumné letouny. Podařilo se jim loď zasáhnout svými bombami. Po tomto útoku nemohla na japonské letadlové lodi Zuihó přistávat letadla, a ta se musela otočit a odpluot na atol Truk k opravám. V 9:10 se japonské letouny z Šókaku a Zuikaku přiblížily natolik, že již mohly zaútočit. Americká letadlová loď USS Hornet utržila mnoho zásahůod bomb a torpéd a začala se povážlivě naklánět. USS Enterprise byla pouze lehce poškozenaod jedné bomby a musely na ní přistát i letouny z lodi Hornet. Chvíli poté našly americké letouny letadlovou loď Šókaku a zasáhly ji nejméně třemi bombami. Byla poškozena a rychle se otočila na sever, aby odplula na atol Truk. Na místě zůstala Zuikaku a vzdálená Džúnjó, která ihned vyslala do útoku další bombardéry. Ty znovu zasáhly loď Hornet, ale ta už byla opuštěna a po útoku také potopena. Admirál Kinkaid měl tedy pouze jednu poškozenou loď a to bylo velice málo. Proto také poslal Halseymu depeši, že se stahuje. Velitel japonského Spojeného loďstva Jamamoto byl velice rozčílen neschopností Naguma, který poražené Američany nepronásledoval, ale odplul, a tak byl potrestán a přeložen do Saseba. Ostrov Guadalcanal tedy stále zůstal v držení Američanů.

1. listopadu zahájil generál Vandergrift na ostrově ofenzivu s cílem zmocnit se japonských děl, které do té doby ostřelovaly Hendersonovo letiště. Boje byly velmi tvrdé a generál zjistil, že Japonci každý den vyloďují posily generála Hjukatakeho. Američané také nezaháleli a v noci na ostrov vylodili nové vojáky. 7. listopadu Japonci vyslali na ostrov část 38. pěší divize i s jejím velitelem na palubách 5 transportních torpédoborců. Posily byly vysazeny a japonská posádka se stávala stále početnější a početnější.

12. listopadu měly Hendersonovo letiště ostřelovat japonské lodě admirála Abeho. Američané ale byli připraveni se svými křižníky i torpédoborci, a tak se v noci rozpoutala hladinová bitva později nazvaná bitva o Guadalcanal. V bitvě Japonci ztratili pouze jeden torpédoborec. Za to Američané utrpěli ohromné ztráty. Několik torpédoborců a křížníků bylo zničeno a další těžce poškozeny. Přes toto jasné vítězství se admirál Abe obrátil na sever a odplul pryč místo aby dokončil svůj úkol ostřelovat letiště a zničit americké transportní lodě. Díky tomu Američané na ostrově měli dostatek zásob, aby Japonce porazili.

Mezitím se k ostrovu blížil další japonský svaz s admirálem Kondóem. 14. listopadu v noci se střetl s hlídkujícími loděmi Američanů. Tentokrát to byly moderní americké bitevní lodě USS Washington a USS South Dakota s několika torpédoborci. Američané zničili jeden japonský torpédoborec, když jeden vlastní ztratili a bitevní loď South Dakota byla poškozena. Japonský konvoj se zásobami doplul, ale transportním plavidla byla poškozena leteckými útoky Katusových leteckých sil.

21. listopadu příslušníci USMC na ostrově znovu zaútočili na Japonce, ale po pěti dnech o mnoho nepostoupili. Brzy však zjistili, že Japonci na ostrově trpí naprostým nedostatkem potravin. Zoufalé pokusy dopravit na ostrov zásoby pomocí ponorek a torpédoborců byly nedostačující.

V noci 29. listopadu znovu proběhla u ostrova námořní hladinová bitva u Tassafarongy. Američané ztratili několik torpédoborců a křížníků a Japonci utrpěli ztráty několika velmi cenných Tanakových torpédoborců, které měly na ostrov dopravit potřebné zásoby. Jamamoto opět zuřil a Tanaku přeložil na ubohé místo na souši.

V prosinci Američané na ostrov dopravili nové jednotky - 25. armádní divizi a 2. divizi USMC. Tyto jednotky nahradily těžce zkoušenou 1. divizi USMC generála Vandergrifta. Novým velitelem na ostrově se stal generál Patch.

2. února připlul k ostrovu svaz několika japonských torpédoborců a jednoho křižníku, které měly provést evakuaci japonských jednotej z ostrova Guadalcanal. 5000 vojáků se podařilo odvést na Shortlandy aniž by si toho Američané všimli. Teprve 8. února Američané zjistili, že je ostrov téměř opuštěný. Do konce února byl tedy Guadalcanal v rukou vojáků US Army a USMC.

Po bitvě o Guadalcanal

Japonskou evakuací tedy nadobro skončila tvrdá bitva o malý ostrov Guadalcanal v Šalamounových ostrovech. Američané získali dobrou leteckou základnu pro útoky na Rabaul (japonská letecká základna na Nové Británii).

Obě strany v bojích ztratily velké množství materiálu, lodí a mužů. Američané sice ztratili mnohem více lodí než Japonci, ale na rozdílod Japonců je dokázali rychle nahradit moderními loděmi, které měly moderní technické vybavení (např. radary). Nemůžeme pominout také zbytečné japonské sebevražedné útoky několika set vojáků proti 20 000 americké přesile na ostrově. Japonská císařská armáda si uvědomila příliš pozdě, kolik Američanů se na ostrově opravdu nachází. Přesto nebyli Američanéod porážky daleko, ale díky neschopnosti japonských admirálů využít svého vítězství zvítězili. Nemalou zásluhu na vítězství Američanů mají vojáci 1. divize USMC generála Vandergrifta, který se později stal velitelem USMC. A nesmíme zapomenout ani na Kaktusové letecké síly, které se na obloze každý den střetávaly s nejlepšími piloty japonského námořnictva.

Literatura

bush | 20.4.2006, 00:00

Přečtěte si také:

Hodnocení

1 - nejhorší hodnocení, 10 - nejlepší hodnocení
Počet hlasů: 99
Hodnocení: 6.22

6.22

komentáře (2)
Chtěli byste k článku přidat svůj názor? Rádi byste něco změnili nebo upravili?
Přidejte svůj komentář.

norad | 03. 7. 2007 17:29
Arkady | 22. 5. 2007 13:28

Líbí se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.



úvod |Články | Aktuality | Fotografie | Osobnosti | Odkazy | Diskuze | Informace

2. světová válka

Druhá světová válka

druha.svetova.cz


© 2007 - 2017 druhá světová válka | RSS | RSS komentáře | prohlášení o přístupnosti | textová verze | mapa webu | Jiří Baloun

Referáty-seminárky.cz | Dějepis.info - referáty z historie | Svaz důstojníků a praporčíků Armády ČR | Sdružení bývalých politických vězňů | Domácí pekárny chleba | Zmrzlinovače | Odšťavňovač Domo Slow Juicer | Odšťavňovače a smoothie mixéry | Zavařovací hrnce | Sušičky ovoce a zeleniny | Fritézy bez oleje | Svářečky fólií - vakuovačky | Devizové Centrum | Platby ze zahraničí | Platby do zahraničí