Dovolím si podotknout, že při útoku Kavagučiho jednotek na
"Krvavý hřeben" nebyla americká postavení nijak
extrémně silná. Podle amerických zdrojů šlo jen o zhruba 800
výsadkářů (přičemž jejich křídla kryly ženijní jednotky),
ale zároveň se dodává že šlo většinou o muže se zdravotními
problémy. Proto byli nasazeni na úsek, kde se neočekával
nepřátelský útok, všeobecně se přepokládalo napadení od
západu.
A ani s těmi americkými ztrátami to nebylo tak vážné. Většinou
se uvádějí hodnoty 40 mrtvých a 103-105 zraněných. Proti cca 600
mrtvých Japonců jen na Krvavém hřebenu je to až převapivě malé
číslo. Je třeba si však uvědomit, že i když zde americké
opevnění netvořilo souvislou linii (šlo o soustavu opěrných
bodů), celé předpolí pokrývala palba minometů, kulometů a
houfnic divizního dělostřelectva.
Také bych se ohradil proti tvrzení, že v nočních bitvách u
Guadalcanalu 12.a 14.11.1942 utrpěli Japonci tak malé ztráty.
Například v první bitvě byla vážně poškozena bitevní loď
Hiei. Nedokázala se včas stáhnout do bezpečí a ráno ji dorazily
americké bombardéry. O dva dny později rozstřílela její
sesterskou loď Kirišima děla americké bitevní lodě Washington.
Japonský konvoj se zásobami sice doplul, po rozednění ho ale
objevili Američané a torpédoborec Meade ve spolupráci s letectvem
transportní lodě i s převážnou většinou vyloděného mateiálu
zničil.
No přestože je v literatuře uváděno více zdrojů, přijde mi,
že primární je jen jeden. Popis událostí je dost jednostranný a
přespříliš autoritativní. Některé akce u Guadalcanalu se
nedají hodnotit jednoznačně, ať už rozhodnutí stáhnout na
počátku invaze letadlové lodě, případně první bitvy u ostrova
Savo.
Američané ztratili 7. a 8. srpna čtrnáct stíhacích letadel z
letadlových lodí a pro případ rozsáhlejších operací, včetně
předpokládaného střetu z japonskými letadlovými loděmi, neměly
dostatečné zásoby paliva. Samozřejmě na krytí invazních vojsk
by palivo vystačilo, Fletcher byl také za tento krok často
kritizován.
Podobně Mikawa ve čtvrt na tři ráno, když rozprášil americké
lodě, musel rozhodnout zda pokračovat dále k invaznímu konvoji.
Jelikož nevěděl o stažení amerických letadlových lodí a sám
neměl zajištěné letecké krytí, jeho lodě se potřebovaly
přeskupit a navíc neměl informace o dalších nepřátelských
plavidlech, rozhodl se před půl třetí ustoupit. Samozřejmě,
pokud by pokračoval v útoku, nejspíše by to znamenalo konec
Guadalcanalské kampaně.