Komentáře ke článku Berlín

Mír nebo válka?

Dne 6. prosince 1917 vyhlásilo Finsko formální nezávislost a 31. prosince bylo uznáno Sovětským svazem jako samostatný stát. V lednu 1918 ale Finsko zachvátila občanská válka mezi Bílou gardou (pod vedením maršála Mannerheima) a Rudou gardou. Také díky německé intervenci (8 000 mužů) byli ruští vojáci Rudých gard vyhnáni z Finska do SSSR. V roce 1920 uzavřelo Finsko se Sovětským svazem tzv. Tartskou smlouvu. (Od té doby se vztahy do 30. let vcelku neměnily. Nikdy totiž nebyly příznivé.) Po sovětsko - německé dohodě z 31. srpna 1939 na základě níž bylo anektováno Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko přišlo na pořad dne sovětské rozpínavosti Finsko.

husty napsal jsem si stoho referat tak diky ze to tam je cauauauauauauauau.

Omlouvam se. Díky za opravu

Takže proti 9.Armee a 3.PzArmee stál 1.+ 2. běloruský a 1. ukrajinský front? To jsou mě ale věci. Proti HG "Weichsel" (9.A, 3.PzA) stál 1. + 2. běloruský front. 1. ukrajincký front stál proti německé 4.PzArmee HG "Mitte". Takže proti 3 německým armádám stály 3 sovětské fronty.

V dubnu 1945 postupovala Rudá armáda velmi rychle k hlavnímu městu Třetí říše.
Proti dvěma německým armádám stály 3 ruské fronty.
Na severu proti 3.německé armádě
Berlínem, 3.německou armádu.
Mezitím 1.běloruský front obklíčil 9.armádu generála Busseho a postupně ji ničil.

Přeci jen ještě něco zůstalo neopraveno...ale možná že jsem jediný komu to vadí, takže si s tím hlavu dělat nebudu.

Výčet literatury = Podle použité literatury je mě celkem jasné, proč k těmto chybám došlo. Jako velkou chybu při přípravě tohoto článku považuji hlavně absenci základní sovětské memoárové literatury (Žukov, Čujkov, Koněv). Jinak, vzhledem k použitým pramenům, mohlo to dopadnout daleko hůř. Držím palec při další práci. :-)

Mezitím 1.běloruský front obklíčil 9.armádu generála Busseho a postupně ji ničil. = Bylo by záhodno se zmnínit o tom, že na obklíčení jednotek 9.Armee a 4.PzArmee měly velký podíl jednotky 1. ukrajinského frontu, které také nesly hlavní tíhu bojů s touto obklíčenou německou skupinou.

Visla byla v této době rozvodněná a některých místech se dokonce vylila z břehů. = Zde je jistě míněna řeka Odra. .-)

Proti dvěma německým armádám stály 3 ruské fronty. = Proti německé 3. PzArmee stál 2. běloruský front, proti 9. Armee stál 1. běloruský front. Proti sovětskému 1. ukrajinskému frontu stála 4.Panzer Armee / Heeresgruppe \"Mitte\". Takže platí 3 sovětské fronty na 3 německé armády.

Na severu se nacházela 3.armáda generála von Manteuffela. = Jednalo se o 3. tankovou armádu (3. Panzer Armee).

V dubnu 1945 postupovala Rudá armáda velmi rychle k hlavnímu městu Třetí říše. Autor má zřejmě na mysli měsíce leden-únor 1945, kdy proběhla Viselsko-oderská operace Rudé armády.

První co museli Rusové udělat bylo získat předmostí na druhém břehu těchto řek. = Předmostí na Odře vytvořily sovětské jednotky již v únoru-březnu 1945, zvláště v okolí Kostřína, který v dubnu 1945 tvořil hlavní nástupový můstek 1. běloruského frontu. Na Nise a horním toku Odry (2. běl. front) žádné předmostí nebylo a jednotky překračovaly řeku během hlavního útoku.

2. světová válka

druha.svetova.cz

• Společensko-historické pozadí
• 1939
• 1940
• 1941
• 1942
• 1943
• 1944
• 1945
• Letecká válka
• Holocaust
• Statistiky